Zprostředkováváme efektivní využití naší špičkové národní superpočítačové infrastruktury za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti české vědy a průmyslu. IT4Innovations primárně poskytuje výpočetní čas výzkumníkům a akademickým pracovníkům z výzkumných organizací se sídlem v České republice v rámci veřejných grantových soutěží. Od roku 2013 do konce roku 2023 získalo výpočetní čas 2.174 projektů z různých vědeckých oblastí, od vývoje nových materiálů či léků, přes objevování fyzikálních zákonitostí, inženýrské úlohy, rendering a vizualizaci vědeckých dat, až po projekty řešící kybernetickou bezpečnost či pokročilé datové analýzy a úlohy z oblasti AI.

Kdo u nás počítá

 

Michael Komm 
z
Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR

První a jediný superpočítač, který jsem kdy navštívil, byl právě IT4Innovations v Ostravě při příležitosti jeho uvedení do provozu. Budova a vybavení superpočítačového sálu ve mne zanechaly velmi pozitivní dojem. Prohlídka sálu v atmosféře se sníženým obsahem kyslíku byl i trochu adrenalin.

Rozhovor →

Štěpán Sklenák 
z
Ústavu fyzikální chemie
J. Heyrovského
 Akademie věd ČR

Používat jsem začal až superpočítače v IT4Innovations v Ostravě, nicméně v roce 1999 jsem viděl vystavený vyřazený CRAY superpočítač na konferenci v Boulder, CO v USA, společně s výstavou o zakladateli firmy Cray – panu Seymour Cray.

Rozhovor →

 

Jiří Klimeš
z Univerzity Karlovy

Na strojích v IT4Innovations (IT4I) pracuji téměř od jejich začátku, první žádost o výpočetní čas jsem podával v roce 2015, kdy byl spuštěn superpočítač Salomon. Velká část našeho výzkumu potřebuje náročné výpočty a bez existence IT4I by byla situace pro mne po návratu ze zahraničí o mnoho složitější.

Rozhovor →

 

Martin Friák
z Ústavu fyziky materiálů
 Akademie věd ČR

V naší práci nám nesmírně pomáhá hlavně Karolina a Barbora, ale jak jsme věrnými a spokojenými uživateli IT4Innovations již celá dlouhá léta, počítali jsme i na Anselmovi a Salomonovi, když byly tyto stroje ještě v provozu.

Rozhovor →

 

Jakub Šístek
z
Matematického ústavu Akademie věd ČR

Společně s kolegy pravidelně provádíme rozsáhlé simulace na tisících CPU. Proto jsme spokojení uživatelé Karoliny, kterou využíváme jako hlavní výpočetní zdroj. Náš výzkum se primárně zaměřuje na vývoj nových škálovatelných metod pro výpočetní mechaniku tekutin a pevných látek.

Rozhovor →

Martin Zelený 
z Vysokého učení technického
v Brně

Postupně jsem při své práci využil všechny superpočítače IT4I.
Nyní využívám superpočítač Karolina a dále superpočítač LUMI ve Finsku, bez kterých není možné kvantově-mechanické výpočty provádět.

Rozhovor →

 

 

Vybrané projekty z 32. Veřejné grantové soutěže 

Trénování rozsáhlého dynamického modelu robotické manipulace objektem z videa

Výzva: 32. Veřejná grantová soutěž, OPEN-32-10

Hlavní řešitel: Georgij Ponimatkin

Instituce: České vysoké učení technické v Praze

Oblast: informatika

 

Výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) využijí přidělený výpočetní čas na superpočítači LUMI k vývoji rozsáhlého dynamického modelu, který dokáže předpovídat trajektorie pohybu ve 2D prostoru na základě textu popisujícího požadované akce. Například při zadání fotografie osoby držící láhev s vodou a popisku typu „nalij vodu do hrnku“ bude model předpovídat dráhu pohybu této akce. Těmito predikcemi pak lze řídit robotické systémy při provádění úkolů, což představuje další posun v oblasti robotické manipulace. Tento výzkum je financován z grantu ERC Advanced Grant „FRONTIER“ grantové č. 101097822.


Materiály na bázi grafenu v nanomedicíně

Výzva: 32. Veřejná grantová soutěž; OPEN-32-24

Hlavní řešitelka: Markéta Paloncýová

Instituce: CATRIN, Univerzita Palackého v Olomouci

Oblast: biovědy

 

Superpočítače Karolina a LUMI pomáhají vědcům z CATRIN zkoumat, jak grafenové materiály interagují s biomembránami pomocí molekulárně dynamických simulací. Grafenové deriváty jsou v posledních letech studovány pro svou perspektivu v nanomedicíně díky svým mechanickým, elektrickým či chemickým vlastnostem. Tento projekt se zaměřuje na testování biokompatibility a možné toxicity redukovaného grafen-oxidu (rGO) při kontaktu s mozkovými buňkami, aby mohl být použit jako stimulační elektroda při léčbě Parkinsonovy choroby. Simulace budou studovat způsob interakce rGO s modely membrán v různých rozměrech a složeních a vzájemné ovlivnění chování rGo a lipidů v membránách.

Cílem projektu je vytvořit nové postupy kombinující molekulárně dynamické simulace na atomární a hrubozrnné úrovni, které bude možné rozšířit na další modely biomembrán nebo nanomateriálů a tím umožnit systematický výzkum interakcí na rozhraní bio- a nanomateriálů. Tento výzkum je součástí projektu HE RIA MINIGRAPH, který vyvíjí elektrodu na bázi rGO pro léčbu Parkinsonovy choroby.


POL2PHASE

Výzva: 32. Veřejná grantová výzva, OPEN-32-28

Řešitel: William Shakespeare Morton

Instiutce: CEITEC

Oblast: biovědy

Obrázek ukazuje vnitřní uspořádání dvouproteinů procházejících LLPS. Jedna složka je zbarvena žlutě, zatímco druhá složka je rozdělena na šedou (složená část proteinu) a červenou (neuspořádaná část proteinu). Studiem těchto interakcí můžeme zjistit, které z nich jsou klíčové pro zdravou funkci buňky a jaký vliv mohou mít mutace na zmíněnou funkci.

 

Fázová separace kapalina-kapalina (LLPS) je klíčová pro fungování buněk, protože umožňuje ukládání proteinů do specifických oblastí buněk. Tento proces je řízen (především) vnitřně neuspořádanými oblastmi proteinů, které buňkám umožňují rychle shromažďovat nebo rozebírat tyto shluky podle potřeby. Je to podobné, jako když ukládáme ovoce do mísy s ovocem; je částečně uskladněné, ale snadno přístupné. Nesprávná kontrola těchto shluků může vést k neurodegenerativním onemocněním, rakovině a jiným chorobám.

William Shakespeare Morton z CEITEC Masarykovy univerzity využije superpočítače Karolina a LUMI k vývoji metod pro studium shromažďování proteinů během LLPS. K tomu vědci z CEITEC použijí i strojové učení a výsledky ověří experimentálně. Výzkum je podpořen grantem MSCA Postdoctoral Fellowship „POL2PHASE“.


Dynamika sluneční koróny v éře intenzivního získávání pozorovacích dat

Výzva: 32. Veřejná grantová soutěž; OPEN-32-57

Hlavní řešitelka: Sofya Belov

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Oblast: astrofyzika

 

 

 

Sofya Belov a Petr Jelínek z Katedry fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích využijí výpočetní výkon superpočítačů Karolina a Barbora pro výzkum dynamických jevů v atmosféře Slunce, jako jsou sluneční erupce, koronální výrony hmoty (CME) a šíření magnetohydrodynamických (MHD) vln. Výzkum se zaměří na pochopení mechanismů, které způsobují vysokou teplotu v koróně, rychlé uvolňování energie během erupcí a dynamiku CME. Superpočítače umožní simulace i analýzy s vysokým rozlišením.
Tento výzkum je součástí projektu DynaSun financovaného z programu EU Horizont Evropa.



3D modelování a hodnocení rizik pro bezpečnost jaderných zařízení

Výzva: 32. Veřejná grantová soutěž OPEN-32-22

Hlavní řešitel: Ivo Opršal

Instituce: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR

Oblast: vědy o Zemi

Obr.: Simulované a pozorované spektrální zesílení (zde tzv. HVRS poměry) v přípovrchové geologické struktuře maaru Mýtina v západních Čechách. Černě: Pozorovaná data pro dvě vzálemně kolmé horizontální složky („150deg“ představuje zesílené kmitání módu 1 při frekvenci 1,83 Hz,  „60deg“  módu 2 při frekvenci 1,91 Hz). Barevně: Syntetické seismogramy modelované metodou konečných diferencí (s využitím TI4I). Zesílení vln na stanici MYT001 je cca desetinásobné. Upraveno dle Labuta et al., 2025, Fig. 6 a.

 

Superpočítače IT4Innovations pomohou vědcům z Akademie věd ČR lépe porozumět seismickým otřesům, které mohou ohrozit klíčovou infrastrukturu, jako jsou jaderné elektrárny, přehrady, elektrická vedení nebo potrubí. Výzkum se zaměří na vyhodnocování a numerické modelování lokálního zesílení seismických otřesů způsobené geologickou strukturou podloží a přípovrchových geologických struktur v pánevních oblastech ČR zvažovaných pro potenciální elektrárny na bázi jaderné energie. Toto seismické zesílení je jeden z klíčových faktorů ovlivňujícího seismické riziko.

Cílem projektu je vytvořit optimální metodiku pro posouzení tohoto zesílení a prověření všech seismotektonických rizik. Výsledky výzkumu budou kombinovány s informacemi o geologii a závěry předchozích studií do regionálního modelu, který umožní přesnější predikci seismických otřesů a analýzu dalších potenciálních hrozeb. Numerické modelování šíření vln pomocí pokročilých výpočetních prostředků (IT4I) bude hrát klíčovou roli právě při simulaci seismických scénářů vedoucích k ocenění vlivu geologických podmínek na zesílení otřesů. Tento přístup umožní vyhodnocení širších sociálních a ekonomických dopadů zemětřesení, které mohou ohrozit lidské životy, ale také způsobit škody na kritické infrastruktuře. Díky tomu bude možné provádět detailnější analýzy a efektivní plánování její ochrany.

 

Reference:

Labuta, M., Oprsal, I., Landa, D.-A., Burjánek, J., 2025. Ambient Vibrations of a Deep Maar Resonator. Soil Dynamics and Earthquake Engineering, 188, Part B, 2025, 109072. https://doi.org/10.1016/j.soildyn.2024.109072



Kompletní seznam vybraných projektů uživatelů IT4Innovations →
 

 

 
50+
 institucí využívajících výpočetní čas
2 000+
uživatelů
1 700+
 projektů na výp. času
1,7+
miLIARD jádrohodin

Vybrané ukazatele

Počty projektů v jednotlivých vědních oblastech v %

 

 

Využití superpočítačů jednotlivými institucemi v %

 


 

 Publikace s přehledy projektů našich uživatelů