V polovině dubna nastoupil v IT4Innovations národním superpočítačovém centru na pozici vedoucího Laboratoře modelování pro nanotechnologie Michal Otyepka. Povede týmy, které se zaměřují na design nových materiálů, vývoj speciálních povrchů pro nanooptiku a modelování a design nanokompozitů a disponují nejmodernějším vybavením sledujícím současné trendy.

Co vás vedlo k účasti na výběrovém řízení na pozici vedoucího Laboratoře modelování pro nanotechnologie v IT4Innovations?

Dlouhodobě sleduji rozvoj a úspěchy IT4Innovations. V Ostravě se podařilo vybudovat špičkové superpočítačové centrum, které se etablovalo na evropské scéně HPC. Líbí se mi také vize a progresivní směřování VŠB-TUO současného rektora prof. Snášela. Vyhlášení výběrového řízení mě zastihlo v životní etapě, kdy jsem potřeboval novou výzvu, a proto jsem se rozhodl, že se budu ucházet o místo vedoucího Laboratoře modelování pro nanotechnologie.

S jakými plány přicházíte do IT4Innovations? Jak plánujete zapojit stávající týmy?

V rámci laboratoře působí kvalitní týmy, které dosáhly zajímavých výsledků. Prostor pro zlepšení vidím ve větší provázanosti výzkumu a zapojení do mezinárodních projektů. Obrovský potenciál nabízí zapojení do projektu Refresh. V minulosti se mi osvědčila úzká spolupráce mezi modelováním a experimenty. Proto bych chtěl rozšířit vědecko-výzkumnou činnost v oblasti modelování nanomateriálů a provázat ji s vědecko-výzkumnými aktivitami plánovanými v rámci projektu Refresh. Rád bych vytvořil tým, který se bude věnovat tématice návrhu materiálů pro sklízení a ukládání energie a pro katalýzu.

S každou vedoucí funkcí přibývá administrativy na úkor vědy. Máte vy osobně stále čas se vědě aktivně věnovat?

Myslím, že nejen s každou funkcí, ale s každým rokem přibývá administrativy a papírování. Administrativa nás ale nesmí zničit a každý máme systém malých vzdorů. Nicméně za hlavní úkol vedoucích pracovníků považuji nastavovat výzkumné směry, a to se bez aktivní znalosti vědecké „mapy“ nedá zvládnout. Prostor k tomu, abych aktivně simuloval už bohužel opravdu velký nemám, takže těžiště mé práce je v návrhu vědeckých studií a projektů a následně v jejich přípravě a publikování vědeckých výsledků.

V roce 2019 jste uspěl jako první český vědec v rámci výzvy ERC Proof of Concept. Můžete nám prosím tuto výzvu i váš vítězný projekt přiblížit?

Jde o výzvu určenou nositelům ERC grantů, která má pomoci s převedením dosažených vědeckých výsledků do praxe. V rámci svého ERC projektu rozvíjím chemii fluorografenu, díky níž umíme připravovat širokou paletu derivátů grafenu. Připravili jsme i nový derivát grafenu, který je slibným elektrodovým materiálem pro superkondenzátory. V rámci PoC projektu provádíme naškálování syntézy pro množství, která jsou dostatečná pro výrobu superkondenzátorů. Nyní jednáme se zahraničními partnery a chceme se posunout dál k reálným součástkám.   

Zužitkujete své zkušenosti se získáním grantu ERC také v IT4Innovations?

Jsem přesvědčen o tom, že ano. Své know-how nabízím a věřím, že IT4Innovations a celé VŠB-TUO bude v budoucnu slušet, pokud zde budou působit nositelé ERC grantů.

IT4Innovations neustále rozvíjí spolupráci s průmyslem – jak vnímáte možnost zapojení Laboratoře modelování pro nanotechnologie směrem ke komerční sféře?

Spolupráce s průmyslem je jedním z pilířů vědeckých aktivit, zejména v oblasti aplikovaného výzkumu. Mám dlouholeté zkušenosti se spoluprací s průmyslem a jsem jí velmi otevřen. Chci zmapovat potenciál laboratoře v této oblasti a následně aktivně vyhledávat možnosti spolupráce s průmyslem.

Jaká je vaše vysněná meta na poli vědy?

Chci dotáhnout do cíle, tedy až k reálným aplikacím, některé materiály, které se nám podařilo vyvinout. Rád bych jednou držel v ruce hmatatelný výsledek své práce. V IT4Innovations chci vytvořit dobře etablovanou laboratoř, která se bude věnovat modelování nanomateriálů a nanotechnologií.

Můžete nám úplně na závěr sdělit, co je vašim hnacím motorem mimo práci? Jak relaxujete?

Největší radost mi dělá, když vytvořím něco, co potěší i ostatní. Rád rodině či přátelům uvařím nebo si společně vyjdeme, zajedeme na kole či vyběhneme na výlet.

Michal Otyepka

Vědecká dráha Michala Otyepky byla až dosud spjata především s Univerzitou Palackého v Olomouci, kde získal v roce 2004 titul Ph.D., o tři roky později se habilitoval na docenta a v roce 2012 převzal titul profesora Univerzity Palackého Olomouc v oboru fyzikální chemie. V letech 2008 až 2020 působil na Přírodovědecké fakultě jako vedoucí Katedry fyzikální chemie a od roku 2019 jako zastupující ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Věnuje se studiu struktury a vlastností nanomateriálů a biomakromolekul, stál mimo jiné u objevu fluorografenu a podílel se na vývoji prvního nekovového magnetu. Opakovaně krátkodobě působil v Itálii, Německu a Francii. V roce 2014 získal grant Neuron Impuls Nadačního fondu Neuron, v roce 2015 grant Evropské výzkumné rady (ERC) a v roce 2020 jako vůbec první český vědec grant ERC Proof of Concept.